Zachráňte Draca Malfoya - 11. a 13.kapitola
Kapitola 11: To je naše dítě!
Přestože šel do postele pozdě, byl Harry vzhůru dávno před jeho nebelvírkými spolužáky. Usmál se, když prošel kolem Ronovy postele. Minulou noc po Harryho návratu odkryl závěsy a zamumlal, "Harry, jsi to ty, kámo? Všechno v pořádku?"
"Vše je v pohodě, Rone. Jdi zase spát."
"'Fajn."
Možná se v tom Draco nemýlil, pomyslel si Harry ve sprše. Dítě by mělo být i Ronovo tajemství. Neprokázal Ron dostatek loajality, když nevyšiloval ohledně Harryho domnělém vztahu s Dracem? A pokud se Ron v něčem vyznal, byla to zodpovědnost rodiče k dítěti. Ron mu řekl, že protože byli Weasleyové tak plodní (podle slov pana Weasleho), jeho táta si sedl s každým z jeho synů, když dosáhli puberty, aby jim vysvětlil, že je potřeba být opatrný ohledně jejich "bádání" (další výraz pana Weasleyho, i s uvozovkami). Ron vzrušeně předal dále svému nejlepšímu kamarádovi informace, které získal, a taky různá antikoncepční kouzla, která jej naučili jeho bratři. Které Harryho nenapadlo použít, když- -ach, jasně, on tehdy neměl s Dracem sex; on ho ZNÁSILNIL.
Harry se rychle dosprchoval a oblékl se. O méně než patnáct minut později už jel po schodech až k Brumbálově pracovně. Na zaklepání se rychle ozvalo, "Pojď dovnitř, Harry. Přeji ti krásné ráno."
"Dobré ráno, pane."
"Slyšel jsem, že se panu Malfoyovi vede dobře. Jsem rád, že nedošlo k vážnějšímu zranění." Brumbál mu pokynul směrem k židli.
"Já taky. Proto jsem tady."
"Děláš si starosti o jeho bezpečí?"
Harry zavrtěl hlavou. Potom, co si přešel svůj rozhovor s Dracem, došel k závěru, že pokud Draco věřil ohledně dítěte svým zmijozelským spolužákům z šestého ročníku, potom mohl s největší pravděpodobností předpokládat, že jej budou chránit uvnitř jeho koleje. "Draco chtěl ještě před tou nehodou, abych vás požádal, jestli byste vedl náš svazovací ceremoniál. Oh, jo, a taky jestli bychom k tomu mohli použít vaši pracovnu."
"Svazovací ceremoniál?" Harry přikývl. Brumbál si sedl do křesla vedle Harryho, místo aby zaujal své obvyklé místo za stolem. "Co víš o svazcích, Harry?"
"Kouzelníci mají svazky místo mudlovských sňatků, ne?"
Brumbál se trochu pousmál. "Ne tak docela, chlapče. Kouzelníci se obvykle žení přesně jako mudlové."
"Tak v čem je rozdíl?"
"Svatba je legální a duševní závazek mezi dvěma lidmi, kteří souhlasí s podmínkami této dohody. Svazek je kouzelný úkaz, který napomáhá magii samotné rozhodnout, jestli spojí čarodějky či čaroděje dohromady. Pokud magie svázání neschválí a nedojde k němu, potom je to nejen nákladné, ale také trapné. V dnešní době se většina kouzelnického světa upíná k bezpečnější a spolehlivější volbě, tedy k sňatku. Bylo by mi ctí uvést tě s panem Malfoyem do sňatku."
Harry se zamračil. "Vy nás nechcete svázat?"
Brumbál mu poklepal rukou na rameno. "To není otázka 'chtění ', Harry. Aby došlo ke svazku, musíte splňovat určité podmínky."
Harry věděl, že si musí stát pevně za svým a jasně vyložit svou žádost. "Draco chce svazek, ne sňatek, takže musí věřit, že ty podmínky splňujeme, víte, on by se takto neznemožnil - dokonce ani kdyby se mi chtěl pomstít."
"Harry- - "
"Lituji, pane, ale když přijde na kouzelnický obřad, zvláště nějaký starý a tradiční, budu muset upřednostnit Dracův úsudek nad ten váš. On byl jimi vychováván celý svůj život." A přestože neměl pochyby, že Brumbál byl velmi dobře zběhlý v prastarých kouzelnických zákonech, nebo na čemkoliv byl sakra tento zasraný obřad založen, vědět o takových sračkách a žít v takových sračkách jako Draco, byly dvě rozdílné věci. Jinými slovy, Draco musel být expert.
"To je možné, pane Pottere, ale- "
Harry zakroutil hlavou, aniž by se ve skutečnosti chtěl dohadovat s ředitelem. "Žádná 'ale ', pane. Pokud nepovedete ceromoniál vy, budu si na to muset najít někoho jiného. Když chce Draco svazek, bude mít svazek."
Brumbál ho sledoval a v očích mu najednou místo smutku pobaveně zajiskřilo. "Dobře," řekl srdečně po chvíli, "možná máš pravdu, že pan Malfoy je v těchto záležitostech víc než mazaný. Řekni mu, že mi bude potěšením řídit váš svazek a že dokonce pověřím domácí skřítky, aby trochu vyzdobili pracovnu."
Harry vydechl úlevou. Nechtěl čelit Dracovi s Brumbálovým odmítnutím. "Děkuji, pane. Tady je ten obřad, který chce. Nemám pro vás žádnou kopii - musím se naučit nazpaměť moje řádky - ale kdybyste mohl hodně rychle udělat magickou kopii..."
Brumbál nakoukl přes brýle do nabídnutého pergamenu. "Tohle chce pan Malfoy?"
Harry přikývl. "Řekl, že tento byl nejjednodušší, který mohl najít. A že potřebuji nový hábit." Prohlédl si Brumbálův křiklavě purporový a oranžový oblek. "Myslím, že s tím požádám o pomoc Hermionu."
Brumbál mávl hůlkou a zkopíroval si pro sebe pergamen. "Dobrý nápad, Harry. Když to chce pan Malfoy..."
Harry se zaculil a zastavil se. "Má v tom velmi jasno, pane. To je jedna z věcí, kterou na něm obdivuji. Nemusíte se s ním hádat."
"To musí být pro vztah jistě velmi osvěžující," souhlasil Brumbál. "Ale podle mě je uvnitř pana Malfoye spousta vrstev a jediná zřejmá věc na něm je jeho záhadnost."
Harry pokrčil rameny. Brumbál by nebyl Brumbál, kdyby na konci každého rozhovoru nepřidal něco záhadného. "Máte pro to vhodné datum?"
"Pan Malfoy ho neurčil?"
"Ne, ale nejspíš by to mělo být co nejdříve."
"Je báječné začít takové nové dobrodružství během novu, Harry."
"Proberu to s Dracem. Děkuji za pomoc. Jdu se podívat na ošetřovnu, jestli ho madam Pomfreyová ještě nepropustila."
"Popřej mu za mne dobrý den a pogratuluj mu."
"Samozřejmě. Promluvíme si později."
Harry se vydal na ošetřovnu s pocitem zadostiučinění.
*****
Draco si právě zavazoval svou zmijozelskou kravatu, když Harry vpadl dvěřmi ošetřovny, jasně rozrušený a s nadšením, o které se chtěl podělit.
"Draco, souhlasil! Ředitel vykoná obřad a nechá nás použít svou kancelář."
"Úžasné, Pottere. Chceš to vytroubit po celé škole, že?" řekl Draco suše, potěšený Potterovou poslušností. Celkem změna oproti Potterovi z minulé noci.
"Jo, pardon, " řekl Potter o moc klidnějším tónem, když jeho oči přejížděly rozsáhlou místnost.
"Naštěstí tu nejsou žádní jiní pacienti, ale vážně, Pottere, dávej si pozor."
Potter skočil na postel a přistál přesně v tom místě, které uvolnil Draco. Draco ten pohled shledal... rozptylujícím. "Slibuji. A oh, navrhl abychom to udělali během novu. Podle něj je to pro takovou záležitost ideální doba."
Draco se zeptal. "Kolik let jsi studoval Astronomii? Samozřejmě, že nejlepší čas pro nové dobrodružství je během novu. Pokud se nemýlím, příští nov bude taky v příznivém lunárním domu. Bude to takto: ceremoniál bude během příštího novu. Což je příhodné - ještě nebudu tlustý."
"To není o tloušťce; bude to náš syn nebo dcera."
"Říká chlap, co se tu nebude za pár měsíců boubelat. A je to náš syn."
"Cože?"
Draco se zarazil uprostřed oblékání hábitu. Potterův hlas zněl divně. "Je to kluk. Madam dneska ráno použila kouzlo Revelo Genus."
"Ach."
Draco se zamračil. "Co se děje? Chtěl jsi holčičku?"
Harry rychle zavrtěl hlavou. "Je mi jedno, jestli to bude holka nebo kluk."
"Tak proč jsi naštvaný?"
"Nejsem naštvaný!"
"Dobře, něco tě přimělo tvářit se jak kakabus! Vyklop to, Pottere. Na tohle nemám čas." A to měl být podle knih on ten náladový.
"To nemá ani jeden z nás. Ne pokud se chceme nasnídat než začně vyučování. Kromě toho, je to hloupé, " zakončil to Potter pokrčením ramen.
"Nenuť mě vysvětlovat mému synovi, proč jsem musel zabít jeho otce ještě před jeho narozením." Draco ztěžka dosedl na postel a čekal na Nebelvíra, až vyjasní své tajemství.
"Jen bych si přál tam být - když ti to říkala, to je všechno."
"Proč? Namířila hůlku, řekla zaklínadlo, a objevil se znak pro muže. Není na tom nic zajímavého."
"Říkal jsem, že je to hloupé. Půjdu dolů na snídani jako první, aby nás nikdo neviděl přijít spolu." Potter se zvedl a udělal krok směrem ke dveřím.
Sakra. Něco posral, ale Draco neměl ani tušení co. Těhotenství bude velmi zdlouhavé a hodila by se - ne, on musel mít Potterovu plnou podporu a ochranu. OK. Pottera zklamalo, že nebyl u toho, když Pomfreyová určila pohlaví dítěte. Znamenalo to, že Potter chtěl být u všeho, co se týká dítěte? To kvůli tomu trucoval? "Zůstaň, " tiše přikázal Potterovi a potom se otočil a zavolal,"Madam Pomfreyová?"
Hned v zápětí se objevila. "Jste připravený k odchodu, pane Malfoyi?"
"Ještě ne. Říkala jste, že můžu vidět dítě kdykoliv budu chtít? Mohla byste to zařídit teď před Pot - před Harrym?"
Pomfreyová se široce usmála. "Samozřejmě, pane Malfoyi. Pojďte sem, pane Pottere, a já vás to naučím, takže budete moct s panem Malfoyem viděl vaše dítě kdykoliv se vám zachce.Vyhrňte si košili, pane Malffoyi. Kouzlo sice může fungovat i přes oblečení, ale obraz je často jasnější bez vrstev navíc."
Potter se postavil a pomalu vytahoval svou hůlku. "Jsi si tím jistý, Draco?"
Draco přikývl a rozepnul si spodní část jeho košile, kterou vyhrnul i se svetrem, aby odhalil své břicho.
"Dobře, pane Pottere. Držte vaši hůlku takto." Zmanipulovala jeho zápěstí do pozice. "A opakujte tato slova - ' Manifesta germen!'' "
"Manifesta germen!" pronesl Potter poslušně.
Ve vzduchu před jeho břichem se zformoval oblak. Mlha se začala projasňovat a objevil se obraz. Draco vůbec netušil, co to bylo.
"To je vaše dítě, pánové, " řekla Pomfreyová, když si všimla jejich zmatku. "Je to teprve malý drobeček, ale už se rýsuje jeho hlava a začátek ruky. Vidíte to?"
Draca to nijak neohromilo a byl znechucený představou, že tato věc roste uvnitř něj. Připomínalo mu to slimáky, které přiměl zvracet Weasleyho ve druháku.
"Hej, děťátko," broukal Potter na obraz, a Draco by rád věděl, jestli očekával od toho malého slimáka odpověď. Do pekla, alespoň by to udělalo toho malého parazita zajímavým. "To je naše dítě, Draco!"
Draco přikývl a pokusil se projevit zájem. Obraz vybledl a on si s úlevou zapl košili a urovnal svetr. Harry stále hleděl na místo, kde byl ten obraz. "Pottere, bež se nasnídat."
"OK." Začal vycházet z místnosti, ale pak se ještě otočil a věnoval Dracovi úsměv, jenž by mohl konkurovat i slunci. "Děkuji!"
Draco se zašklebil. Nebelvíři byli tak prostí.
Kapitola 12: Vystačím si s malou pomocí mých přátel
Harry něměl tušení, jak se zvládl dostat sám do Velké síně. Vidět dítě bylo...zatraceně, existovalo vůbec slovo, kterým by to mohl vyjádřit? Jasně, byl ještě malinký a vypadal jako červ, ale byl jeho - a Dracův. A Draco byl tak úžasný, když o to požádal Pomfreyovou a ona mu pak ukázala, jak... Dítě. Syn. Mělo by ho to vyděsit. Měl by zkamenět. Draco pravděpodobně byl. Draco- - už vypadal líp, když se oblékal.
"Ani se nemusím ptát, jakou jsi měl noc."
Harry pohlédl na Rona, když se posadil ke stolu vedle něj. "Heh?"
"Přímo záříš, Harry, " řekla lehce Hermiona po jeho druhém boku.
"Hádám, že ta fretka je přece jen v něčem dobrá. Téměř bych řekl, že šukání by mohlo být jeho nejlepší předmět hned po Lektvarech. Možná dokonce na stejné úrovni," zamumlal Ron.
Harry rychle ztratil dobrou náladu. "Rone, buď přestaneš s těmito hovadinami, nebo se budeš držet dál ode mě."
"Promiň, Harry."
"Podle Rona ses v noci vrátil pozdě. Šlo všechno dobře?“ zeptala se Hermiona, očividně se snažíc odpoutat jeho pozrnost od Rona.
"Draco se zapletl do jakéhosi zmijozelského boje o moc. Byl jsem s ním na ošetřovně."
"Na ošetřovně? Je v pořádku, že?"
Harry slyšel nevyslovený dotaz na dítě. "Je v naprostém pořádku, Hermiono. Viděl jsem ho jen před několika minutami."
"Tak proto ses vypařil tak brzo. A jsme rádi, že je v pořádku. Že ano, Rone?"
Ron přikývl a poklepal Harryho po rameni. "Promiň, kámo. Bohužel, je to prostě ze zvyku."
Harry přikývl a dokončil svou snídani. Všichni měli zvyky, kterých se museli zbavit. Musel přestat o Dracově těhotenství uvažovat jako mudla. Možná v kouzelnickém světě nebylo zjištění pohlaví dítěte tak velká událost, nebo možná kouzelníci nevěnovali až takovou pozornost každému jednotlivému detailu ohledně těhotenství. Vlastně nevěděl vůbec nic o kouzelnických těhotenstvích. Trvalo devět měsíců? Rodily se děti stejným způsobem, jak to viděl v jednom speciálním pořadu na BBC u Dursleyových? Když mohli kouzelníci najít způsob, jak vyléčit zranění, která by mudly zabila, tak určitě mohli najít i snadnější způsob, jak by mohlo přijít na svět dítě, ne? A do jaké míry záleželo na tom, že byl Draco kouzelník a ne čarodějka? Ach, bože, za chvilku mu to všechno přeroste přes hlavu. "Potřebuji pomoc," zlehka zanaříkal.
"O co jde, Harry? Víš, že jsme tu pro tebe, " řekl Ron rychle. "Došel ti lubrikant, kondomy, co?" Harry na něj zíral. Hermiona na něj zírala. "Pět bratrů- -a ani jedna švagrová, " vysvětlil a mrknul na ně. "Klidně bych se vsadil, že většina z nich je bi. Možná až na Percyho. Ale Percy je nejspíš ještě panic. Jak se tomu říká, když si myslíš, že jediný, kdo je pro tebe dost dobrý, jsi ty sám?"
" Izolovaný," zařehtala se Hermiona.
Kluci se zasmáli.
"Není to nic takového, Rone," řekl Harry. "Je to, hm, komplikované. Nemohli bychom si promluvit dnes večer? Jenom my tři?"
Oba jeho nejlepší přátelé přikývli a potom se rozdělili a každý šel do své třídy.
*****
Draco byl vyčerpaný. Varovali ho, že změny, jimiž procházelo jeho tělo, budou vyčerpávající, on však předpokládal, že jelikož byl v dobré fyzické kondici (sedmnáct let a hráč famfrpálu), tak tím proplave bez větších obtíží.
Rád by věděl, v kterých dalších částech těhotenství se přepočítal.
"Draco."
Málem zakopl, když někdo zavolal jeho jméno, zrovna když vstupoval do zmijozelské společenské místnosti. Malátně pohlédl na shromážděný dav a povzdychl si. Očividně se do postele v nejbližší budoucnosti nedostane. Usadil se do koženého křesla, které pro něj zřejmě Pansy držela, a s jistým úsilím zatlačil svou vyčerpanost do pozadí.
"Někdo ti chce něco říct, Draco," řekl Blaise a postrčil Mitchella Flinta vpřed.
Šesťák byl vysoký a tmavovlasý, něco na způsob Pottera. Draco se zašklebil; nepotřeboval náhražku, když měl originál. "Dobře, Flinte. Jsem zde. Co mi chceš sdělit?"
"Je mi to líto," zamumlal chlapec.
Draco si dal ruku k uchu. "Promiň, asi jsem nerozumněl."
"Je mi to líto, " vyplivl chlapec nahlas.
Draco se uvelebil zpět do měkké kůže. To křeslo bylo celkem pohodlné. Přemýšlel, jak dlouho to může protahovat, než bude muset vstát. "Co je ti líto?"
"Že jsem tě podkopl."
"Ach, takže tobě není líto, že jsi porušil jedno z nejzákladnějších zmijozelských pravidel. Zmijozelská společenská místnost, jak ses dozvěděl hned první noc zde, je bezpečný prostor pro všechny Zmijozely. Den za dnem jsme cílem ostatních kolejí tohoto ústavu. Den za dnem se hádáme s našimi rodinami, našimi zmijozelskými spolužáky kvůli názorům, kvůli ambicím, kvůli názorům a ambicím našich rodin. Nic z tohoto svinstva neplatí v této místnosti. Je to naše útočiště, jediné místo na této proklaté škole, kde si nemusíme krýt záda.
"A ty jsi to porušil, Flinte. Napadl jsi jednoho z nás tady, v této místnosti. Očekával bych kopanec, kletbu, strčení kdekoliv jinde na této škole, ale tady jsem očekával bezpečí, že mě ochrání něco, o čem si zbytek světa myslí, že toho nejsme schopní - zmijozelská čest. A vše co na to můžeš říct je, že je ti to líto? Dobře, mně je to líto taky, Flinte. Je mi líto, že nikdy nedostaneš, co chceš. Je mi líto, že nikdy nezaujmeš čelní pozici ve Zmijozelu. Je mi líto, že budeš muset vysvětlit svému bratru, že nepůjdeš v jeho šlépějích coby kapitán famfrpálového týmu, že nikdy nebudeš sedět v čele zmijozelského stolu ve Velké síni, že dokonce i prváci se na tebe budou dívat posměšně a nebudou naslouchat jedinému slovu, které řekneš."
Flint protočil oči v sloup. "Vždyť tu ani příští rok nebudeš, Malfoyi."
"Pro tebe je to pane Malfoyi, Flinte, " řekl Draco krutě. "A vážně si myslíš, že záleží na tom, kde jsem? Pokud tomu věříš, pak jsi dokonce větší politováníhodný blázen, než jsem si myslel." Flint se po něm napřáhnul, ale Vince a Greg ho zadrželi. "Na tvém místě bych to znovu nezkoušel."
"Nebo co, Malfoyi?" ušklíbl se Flint, vzpírajíc se svalounům, kteří jej drželi na místě.
"Nebo budu muset zasáhnout já, " řekl Snape.
Všichni zírali na profesora, který se v místnosti objevil, aniž by si toho všimli. Flint zbedl, stejně jako všichni ostatní přítomní studenti.
"Jistě si všichni potřebujete napsat nějaké domácí úkoly," pokračoval Snape, zatímco přešel ke koženému křeslu. Místnost se okamžitě vyprázdnila.
"Profesore, " řekl Draco a neochotně se přesunul se k okraji svého křesla.
Snape mávl hůlkou a vytvořil kolem nich zvukotěsnou bublinu. "Jsou důvodem této náhlé záliby v nebezpečí vaše - vztahy s Neblevírem, nebo je důvodem pro vaše podezřelé vztahy vaše náhlá záliba v nebezpěčí?"
"Začarovaný kruh slepice a vajíčka, pane. Neřešitelný."
"Stejně jako vaše udržování styku s Potterem. Minulou noc jste se s ním setkal."
Draco se ani neobtěžoval předstírat překvapení, že se o tom Snape dozvěděl. "Během příštího novu budeme mít svazovací ceremoniál."
Profesor si odfrkl. "Nemožné."
"Ceremoniál sám o sobě není nemožný."
Snape na něj zíral. "Co máte za lubem, pane Malfoyi?"
Draco mu dopodrobna vysvětlil vše ohledně magické smlouvy, kterou uzavřel s ostatními sedmáky, a o jejich nedbalosti k detailum.
Snape zakroutil hlavou. "To jsme je vážně nic nenaučili?"
Draco pokrčil rameny. "Podle mě je to ředitelovým vlivem, pane. Zdejší atmosféra zrovna nenapomáhá lidem přemýšlet mimo škatulku lidské dobroty a víry. Naštěstí, já byl dobře vytrénovaný už z domova."
"Jak podle vás zareaguje pan Potter, až svazek selže?" zeptal se Snape.
"Více viny. Shledal jsem ho víc tvrdohlavým, než je mi milé. Tohle by s tím mělo skoncovat."
"Držte se toho a jednou vás zadusí ve své dychtivosti prokázat vám svou ' nebelvírskost'.''
"Dokud mě drží daleko od mého ote a Vy-víte-koho, je mi jedno, co dělá."
"Postupujte opatrně, Draco. Pan Potter není Mrzimor. Dost možná dostanete více, než o co žádáte."
Draco přikývl v uznání, že jeho profesor nejspíš zná myšlenkové pochody Nebelvírů lépe než on. Ostatně, on s nimi spolupracoval už několik let. A když už si získal Snapeovu pozornost... "Budete můj svědek na svazovacím ceremoniálu, pane?" Byla to významná pozice, často vyhrazená pro důležitého příbuzného či nejlepšího přítele.
Snape formálně přikývnul a potom se ušklíbnul. "Samozřejmě. Ostatně, budete potřebovat někoho po vašem boku, aby vás utěšil po tom velkém sklamání."
Draco si teatrálně otřel oko a potom mu vrátil úšklebek. "Jak šlechetná nabídka, pane."
Kapitola 13: Doznání a odhalení
"V čem je problém, kámo?" zeptal se Ron, když s Hermionou vstoupili do místnosti.
Harry si povzdechl a kopal nohou proti stolu, na kterém seděl v prázdné učebně. Pamatoval si, jak kdysi nedosáhl na zem a mohl nechat své nohy, aby se houpaly přirozeně. Teď když seděl na stole a chtěl, aby se mu nohy třeba jen trochu zhouply, musel jednu nohu pokrčit, zatímco druhá spočívala na zemi. Co se stalo s tím malým vystrašeným chlapcem, pro kterého byly Bradavice jediná záchrana? To bylo ve hvězdách. Jenomže jak Bradavice tak kouzelnický svět jej odsoudili, spečetili jeho osud, který může být dovršen pouze jeho smrtí nebo tím, že se stane vrahem.
"Stárneme," zamumlal. Stárl.
"Je nám teprv sedmnáct - " Hermiona se podívala na Rona - "a osmnáct. Nejsme tak staří."
Harry pokrčil rameny. "Možná kdybychom byli mudlové, ale tady už máme právo dělat, cokoliv se nám zachce. Dokončíme školu, najdeme si zaměstnání a založíme rodiny," řekl jízlivě. "Jsme staří."
"Tak proto mi prváci připadají jako mimina?" zeptal se Ron. "Cítím nutkání poklepat je po hlavě a poslat je, ať se vrátí do kolébky."
Harry se ušklíbl. Z Ronovy výšky jste mohli poklepat po hlavě kohokoliv. Podíval se na svého nejlepšího přítele- -svého prvního přítele- -a rozhodl se pro upřímnost. "Rone, Mal - Draco je Progenitor."
Ronovy oči se rozšířily. "Takže si potřebuješ zopakovat antikoncepční kouzla, protože já nevěřím- - "
Harry jej zarazil zakroucením hlavy. "Na to už je pozdě."
Ron ztěžka dosedl do židle, až její opěrka zavrzala pod tím náporem. "Ten slizký prevít!"
Harry jej rychle přerušil, než se stihl vydat špatným směrem. "Není to jen jeho chyba, Rone. My jsme ne - my jsme nečekali, že se mezi námi stane to, co se stalo. Věci se rychle vymkly z pod kontroly."
"Takže se to stalo hned napoprvé?"
Harry přikývl.
"To máš teda kurva peh, kámo, " řekl Ron chápavě. "Takže kdy bude svatba?"
"Cože?" zaječela Hermiona. "Je mu teprve sedmnáct, Rone!"
"Ale on- -čekají dítě, Hermiono," namítl Ron. "Když jsou dost staří na hraní, jsou dost staří i na placení. Tak je to běžné."
"Co? Kde je něco tak pitomého běžné?"
"Mezi kouzelníky. V mudlovském světě je tomu snad jinak?"
"Dobře, svým způsobem. Myslím, můžete se vzít, ale nemusíte. Zatím."
"A to necháte vaše děti, aby se narodily jako - bastardi?"
Ron to vyslovil s takovým odporem, že se ohledně té hádky s Dracem Harry cítil dvakrát tak špatně. V kouzelnické společnosti se zřejmě bastardi nepřijímali moc dobře. Zmijozel vážně myslel jen na dítě. "Budeme mít svazovací ceremoniál," řekl Harry rychle, než si o něm mohl jeho přítel myslet něco špatného. "Příští nov."
Ronovy oči se rozšířily dokonce ještě víc. "Ty to myslíš vážně. Teda- -páni. Já- -já myslel, že to bylo o sexu, ale jestli budete mít svazek- -páni."
Hermiona zatřásla hlavou. "To neklapne, Harry. Ty a Malfoy nejste- -kdybyste k sobě cítili něco takového, všimli bychom si toho."
Harry vytáhl pergamen. "Podle Draca to fungovat bude a on o těchto věcech toho ví víc než ty, Hermiono." Zatvářila se rozhořčeně. "Dokonce i Ron toho ví víc. Věděl, co je to Progenitor, aniž by o tom četl v knize."
Rozzlobeně klapala nohou. "Budiž, Rone, když jsi teď takový expert, může podle tebe mezi Harrym a Malfoyem nastat svazek?"
"Mně se neptej, já si dokonce ani nemyslel, že by Harry a Malfoy spolu mohli spát," řekl neutrálně.
"Vidíš? Je to záležitost čistokrevných, " řekl Harry. "Draco říká, že k tomu budu potřebovat nové šaty. Půjdeš se mnou na nákupy, Hermiono?" zeptal se s nadějí, že to z její tváře vymaže zamračení. Nenáviděla, když nerozuměla všemu.
"Jistě, Harry. Ale prozkoumám svazovací ceremoniály, abych věděla, o čem mluvím."
"Nevezme ti to čas, který bys měla věnovat studiu na OVCE?“ zeptal se Harry, nevinně mrkajíc spoza kulatých obrouček. Ron se zahihňal.
Trvalo jim to hodinu, než přišli na to, jak odstranit kachní chodidla, která jim přičarovala.
*****
"Co řekneš rodičům, Draco? Jak jim vysvětlíš, že nejdeš domů na Velikonoce?" zeptal se Blaise, když se chystali do postele.
"Že musím pracovat na lektvarovém projektu. Profesor Snape mě jistě bude krýt, pokud se budou moc ptát."
"Takže on o tom ví?"
"Stalo se vůbec kdy ve zmijozelské koleji něco, o čem by nevěděl?"
"Ví taky proč? Teda, je přece ty-víš-co."
Aspoň ještě nebylo vyzrazeno Snapeovo krytí. "Ví jenom, že čekám Potterovo dítě, a souhlasí s tím, že to zůstane v tajnosti. Kromě toho, to samo o sobě zaměstnalo jeho myšlenky dost na to, aby neměl další otázky."
Ostatní kluci v pokoji se zahihňali. "Zajímalo by mě, jak to asi vezme, že měníš strany."
"My, Blaisi, my měníme strany. Vy všichni, co jste se mnou podepsali smlouvu. Nepůjdu mezi vlky bez svého stáda."
"Ale to jenom pokud- - " začal Goyle.
"Které části z ' Potter souhlasil se svazkem ' jsi nerozumněl?" vybuchl Draco. "Nedělej ze sebe idiota. Ze smlouvy se nevyvlečeš."
"Nechci se vyvléct, " řekl Goyle rychle. "Rozhodně budu radši následovat tebe než Ty-víš-koho. U tebe mám aspoň jistotu, že mě nevrhneš do cely a nenecháš hladovět jen proto, že jsem zakopl o tkaničku."
Goyle se nikdy nepřenesl přes to, co Vy-víte-kdo udělal jeho otci. Výprasky, Cruciatus, a jakékoliv kletby byly pro Goylovi obyčejné žerty ve srovnání s absencí jejich tří jídel denně plus svačinky. "Tvoje sádelnatá prdel mě už tolikrát zachránila, Gregory, že bych nikdy ani nepomyslel na to, že bych tě nechal hladovět."
"Díky- - " a protože Goyle nebyl úplný idiot- - "Chápu."
"Takže bychom se nejspíš všichni během prázdnin měli rozloučit se svými rodinami. Je mi líto, že nebudeš mít k tomu příležitost, Draco."
Draco pokrčil rameny. "Nedá se nic dělat, Blaisi. Je tu příliš věcí, které by se mohly pokazit, kdybych se vrátil na manor. Mí rodiče stejně nikdy nebyli na loučení a já už věděl, že se nevrátím, když jsem je opouštěl po Vánocích."
"Ty už jsi byl vážně rozhodnutý, že se přidáš k Světlu?"
"Být pěšák nějakého cvoka a stát se obětním beránkem ve válce, která je naprosto zbytečná, to není zrovna budoucnost, o jaké jsem snil pro kohokoliv - už vůbec ne pro mé dědice. Netuším na co mí rodiče mysleli, když nás do tohohle dostali. Následovat Temného pána byl jejich nejhloupější nápad vůbec."
"Ze začátku byl nejspíš silnější a taky měl asi své kouzlo, " poznamenal Blaise.
"To má Potter taky a na mé ruce nemůžeš vidět žádné pálící znamení."
"To ne, pálí tě jenom prdel."
Draco po něm hodil polštářem. "Vyliž mi, Zabini."
"S Pansy a nebo bez ní?" ozval se hluboký hlas zpoza závěsů.
Draco se zasmál. "Já myslel, že už spíš, Vincente."
Crabbe odčaroval své závěsy. "Vždy začneš být zajímavý, když si myslíš, že už spím."
"Možná je to tím, že jsi nudný, " odpověděl Draco .
Crabbe namířil hůlku a zamumlal kouzlo, kterému se Draco dovedně vyhnul, než vystartoval napříč pokojem a pořádně Crabbea praštil.
"Co to s tebou sakra je, Draco?" zeptal se Crabbe, jak si držel líčko. "Bylo to jenom- - "
"Jsem těhotný, kreténe!"
Zbývající tři v pokoji ztuhli. Pak najednou propuklo šílenství, když dva z nich vyskošili z postele a křičeli, "V pohodě, kámo?" a "Chceš si sednout, Draco?" a "Crabbe, ty hovado!" a "Já tě snad přerazím!"
A uprostřed toho zmatku stáli Draco s rukou ochranně položenou kolem břicha a Crabbe vzykající na své posteli.
"Draco?" zeptal se Blaise.
Draco se pomalu vracel zpět přes místnost. "Jdu teď do postele."
Když se přikrýval, mohl ještě slyšet docela výrazné pofňukávání Crabbea a zuřivý šepot Zabiniho a Goyla. Nic z toho mu teď však nevadilo. Ne teď. Ne po...
V tom okamžiku, kdy viděl hůlku a kletbu mířící k němu, si něco uvědomil. Něco docela zvláštního. Neuhnul, aby si zachránil lístek ke Světlu. Neuhodil Crabbea, protože ohrozil Plán. Chránil a bojoval za- -svého syna. Který znamenal. Všechno.
Do prdele, byl tak vyšťavený.
ooOoo
(Nade, 5. 6. 2011 11:26)